KARŠTEJN 1999

1553 Rybníkáři

Přijíždí pan Jáchym z Hradce

Rozkazy udílel, k běhání do kamenolomu nabádal a celkově se o zábavu staral:

Pan hejtman Jan Šťastný Pušperský z Pleší s chotí

(alias Petr a Liba Čulíkovi)

Pěti partám rybníkářů veleli mistři a jejich pomocníci:

1) mistr Koudy Náchodský z Nítovic

Hanka Jelínková

2) mistr Jirka Chotovinský z Hamru

Pavla Válová a Michal Martinka

3) mistr Majda Plánská z Baldínky

Irča Machanderová

4) mistr Jana Táborská z Cikaru

Marek Šteker

5) mistr Ziki Pražský z Metelu

Martina Zemanová

Aby rybníkáři neumřeli hlady, o to se staraly:

paní Květa Šlechtová

Janina Hodačová

Verča Dudová

O zraněné s starala:

Kikča

Teď konečně samotní rybníkáři:

Lucka Rybářová

Andrea Mrázková

Míša Kuchařová

Káťa Havránková

Verča Čulíková

Roman Halák

Vojtík Tupý

Mára Novotný

Běta Machová

Danielka Hlobilová

Klára Klejnová

Monika Zelená

Karolína Švarcová

Radek Michalka

Martin Šimota

Michal Vočadlo

Míra Zigler

Michal Svoboda

Martin Kořenský

Karolína Klejnová

Lucka Bednářová

Lucka Vaňková

Sandra Weinfurtová

Tereza Bláhová

Lukáš Hlobil

Honza Děd

Honza Eichler

Jakub Vočadlo

Martin Zigler

Michala Nováčková

Maruška Samcová

Mirka Nováková

Eva Válová

Verča Gálová

Aneta Kolářová

Pavel Cícha

Michal Šimota

Štěpán Michalka

Michal Kučera

Martin Boldiš

Michal Zámostný

Petra Vočadlová

Katka Šimotová

Markéta Kocmanová

Ivona Königová

Lucka Reitschlägerová

Adam Burzik

Honza Ubl

Jiří Jakeš

Hra z 2.dne - stavba podle předlohy:

PŘEDLOHA

A KONEČNÝ VÝSLEDEK

Dochovaný text písně od Jirky Chotovinského z Hamru:

1) Na řečickém rynku

kámen po kamínku

stará studna stojí

všichni se jí bojí

2) Jednou kolem panna

šla úplně sama

povšimla si studně

jak tam stojí nudně

Ref: Voda jak zrcadlo

to se jen zdá

studna je totiž

závistivá

3) A protože panna

byla rozcuchaná

sedla si na okraj

dolů se podívala

4) A voděnka čirá

náhle pochopila

jak se nad ní sklání

tak překrásná paní

Ref:

5) Jak se na ní dívá

pohledem se souží

ve srovnání s pannou

je on pouhou louží

6) Závistí se vzteká

vlny svoje vzdouvá

vír obtočí pannu

ouha, ouha, ouha!

Ref:

7) Od té doby studna

stojí zasypána

protože v ní ztratila

život krásná panna

Ref: (2x)

Příběh 4. oddílu o Janu Jindřichu Grasselovi, jež v okolních

krčmách se povídá:

Jan Jindřich Grassel byl velký loupežník, raubíř a hrubián lidé se ho báli, neboť neustále někoho přepadal, okrádal a zabíjel. Jednou opět provedl nějakou špatnost a lidem už došla trpělivost. Jan Jindřich Grassel byl nucen uprchnout do hlubokých lesů před rakouským vojskem. Stále se mu dařilo unikat, ale tím, že nebyl v kontaktu s lidmi, nevěděl, co se děje. Při svém schovávání se dostal až do blízkosti vesnice Kunžak, kde potkal jednu starou shrbenou babku s nůší na zádech. Dali se spolu do hovoru a on se snažil zjistit, co se o něm povídá. "Jo, panáčku, jsou zlé časy, po lesích se toulá jeden zlý loupežník, Honza Jindra, člověk už má strach i jít do lesa pro trochu klestí", řekla babka. Jana Jindřicha to rozhněvalo, ale nedal to na sobě znát a povídá:"Bábo, nechceš si trochu přividělat, byl jsem v Kunžaku a zapomněl jsem si koupit cvočky. Nemohla bys mi nějaké koupit a přinést, já bych ti zatím nasbíral to klestí". Babka si pomyslela, že je to dobrý způsob, jak si vydělat trochu peněz a tak souhlasila. Sundala nůši ze zad a vyrazila ke Kunžaku. Jan Jindřich za ní křičel...."A kup nějaké větší". Když se babka vrátila z Kunžaku, tak k ní Jan Jindřich přiskočil a svázal jí provazem. Potom položil ty přinesené cvoky na peřez a babku na ně posadil a povídá: "Ty babizno jedna, ty máš tak jedovatý jazyk, já tě naučím ho držet za zuby". Bába se ho tak bála, že si nedovolila ani ceknout, dokud nebyl Jan Jindřich dostatečně daleko. Od té doby se každá babka bála chodit do lesa na klestí. Věděly totiž, že totéž se mohlo stát i jim, protože by se všem takovým raubířům a hrubiánům říká "grázl". Je to odvozeno právě od Jana Jindřicha Grassela.

Příběh 5. oddílu o Janu Jindřichu Grasselovi:

        Byl jednou jeden loupežník Jan Jindřich Grassel. Za jeho činy ho hledala již celá Rakouská armáda. Při jednom z jeho zločinů ho chytili a zavřeli do žaláře. Jednoho dne utekl, přičemž si poranil nohu. Úkryt si našel v lese. Po delším ukrývání uviděl starou babu, jak sbírá chrastí. Poprosil ji, jestly by mu nezašla koupit do města cvočky, nejlépe velké. Kvůli zraněné noze se nemohl pohybovat, proto jí slíbil, že jí na to nasbírá chrastí a dá nějaké peníze. Když přinesla cvočky, tak za její "ukecanou hubu" ji svázal a posadil na pařez se zatlučenými cvočky. Bába se snažila nekřičet do doby než Jan Jindřich Grasselský neopustí les. Od té doby se bály ženy chodit do toho lesa. Od dob Jana Jindřicha Grasselského se pojem "grázl" používá pro osoby s nevábnou pověstí.